Jeden spolužák z VŠ mi kdysi vyprávěl, když jsem začínal podnikat, že pro podnikání potřebuju spoustu peněz a hlavně kontaktů. Nic jsem mu na to neříkal, protože jsem tehdy odpověď neznal a navíc neměl ani jedno. Dost často si na tuhle památnou větu vzpomenu, když jedu řešit nějaký průšvih. Asi před deseti dny jsem takto z hodiny na hodinu musel sednout do auta a jet s kolegou do Frankfurtu do centrály DPD jeden problém řešit, protože selhaly veškeré komunikační kanály. Nevěděli jsme vůbec kam jedeme a jestli se s námi vůbec někdo bude bavit. S sebou jsem měl desetkrát vytisknutý e-mail, který jsem potřeboval dodat jednateli. Po 15 minutách u hlavního vchodu zastavil Mercedes s řidičkou a přišel k nám jeden z hlavních mužů DPD. Po dalších 20 minutách a několika telefonátech přijela šéfka bezpečnosti DPD a vše jsme během pár dalších minut vyřešili.
Celé akci předcházela jedna věta: ,,Nikdo Vám není schopen pomoci, je mi líto. Na shledanou."
Na tuto větu narážím v Německu docela často. Ale samozřejmě i v Čechách. Občas mě přivádí k šílenství, ale už jsem si zvykl. Německo mi přijde v určitých ohledech velmi uzavřený konzervativní trh. Když jsme například chtěli na začátku podnikání pojistit sklad, zeptal jsem se na několik pojišťoven firem v okolí mezi řečí a dostal jsem pár tipů. Napsal jsem oficiální poptávky přes webové formuláře a odpověď nikdy nepřišla. Nakonec jsem se musel zeptat na konkrétní pojišťovací agenty běžných zákazníků pojišťovny, abych vůbec nějakou nabídku obdržel. Takto to bylo téměř se vším. U Deutsche Post jsme první dva roky fungovali bez jakéhokoliv obchodního zástupce, dokud u nás nezastavila jednou černá Audi A6, ze které vystoupil náš nový obchodní zástupce. Je to tím, že Německo je dost rozsáhlý a obrovský trh a důležití zákazníci jsou hlavně ti, co objednávají pravidelně a nemají problém s placením. Všichni zúčastnění to vědí a chovají se podle toho.
V Česku je to tak, že se Vám obchodní zástupce kvůli obrovské konkurenci bude věnovat i klidně dva roky před spuštěním Vašeho projektu, i když jej třeba nakonec vůbec nespustíte. Na toto je v Německu potřeba dát pozor. Jakmile se na něčem jednou člověk dohodne, je to bráno za dost závazné a slovo prostě platí. Viděl jsem takto několik českých firem, kterým právě Deutsche Post vypověděla výborné podmínky a nakonec jim obchodní zástupce zavolal, že od dnešního dne jejich firma zůstává bez obchodního zástupce kvůli nedodržení ústně dohodnutých podmínek.
Jestli mám ale třeba po deseti letech odpovědět, zda potřebuje podnikatel mít kontakty pro rozjezd firmy, tak vůbec ne. Ty časem člověk získá a nejhorší na tom je, že nejčastěji u řešení těch největších průšvihů, když se nemá na koho obrátit.
| 
| 
| 
| 
| 
| 
Příspěvky
